|
|
Case management na obcích
HORNÁTOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá case managmentem, který představuje proces koordinované spolupráce mezi klientem s case managerem. Cílem práce je zjistit, zda obce s rozšířenou působností v jižních Čechách mají informace o benefitech case managmentu na obcích. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury související s tématem a je zaměřena na vymezení pojmů jako case managment, modely case managementu, case manager, sociální práce na obcích. Dále jsou zde vysvětleny témata jako síťování, případová konference, mlčenlivost, komunitní plánování a zdravotně sociální péče. Praktická část bakalářské práce se věnuje vyhodnocení výzkumných otázek prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie. Potřebná data byla získána pomocí polostandardizovaných rozhovorů se sociálními pracovníky z různých obcí v jižních Čechách na základě doporučení předchozího komunikačního partnera. Získaný materiál jsem metodou otevřeného kódování kategorizovala a následně analyzovala. Na základě těchto kroků bylo možné zhodnotit cíl bakalářské práce a stanovit závěr. Z výsledku výzkumu lze vyvodit, že pracovníci na obcích v jižních Čechách mají o case managmentu pouze teoretické informace, ale jsou si vědomi důležitosti koordinované spolupráce, kterou provádějí v omezené míře. S jednou výjimkou, kdy, po předchozím proškolení a navýšení počtu zaměstnanců, obec využívá v sociální práci tuto metodu. Získané výsledky by mohli v praxi využít sociální pracovníci na obcích, kteří uvažují o zavedení case managementu do svých sociálních strategií.
|
|
|
Poradenství v kontextu zdravotně sociální péče
PALOCHOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem je poskytováno sociální poradenství v kontextu zdravotně sociální péče ve zdravotnických zařízeních. V teoretické části práce byly představeny základní charakteristiky sociálního poradenství. V praktické části byly stanoveny výzkumné otázky. K dosažení stanoveného cíle bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen zdravotně sociálními pracovníky, kteří v době realizace výzkumu působili v nemocnicích v Jihočeském kraji. Polostrukturované rozhovory byly se souhlasem informantů zaznamenány ve zvukové podobě a následně přepsány. Analýza dat byla provedena metodou otevřeného kódování. Bakalářská práce pojednává o jednotlivých aspektech poskytování sociálního poradenství a seznamuje se skutečným stavem realizace sociálního poradenství v nemocnicích z pohledu zdravotně sociálních pracovníků. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotně sociální pracovníci v nemocnicích poskytují sociální poradenství zejména hospitalizovaným klientům a jejich rodinným příslušníkům, kterým pomáhají řešit stávající sociální situaci. Sociální poradenství je zaměřeno především na zajištění péče po ukončení hospitalizace. Obvykle probíhá u lůžka pacienta nebo v kanceláři zdravotně sociálních pracovníků. Výzkum odhalil potíže s nedostatečně zajištěným soukromím při poskytování sociálního poradenství osobám upoutaným na lůžko, potřebnost osvěty veřejnosti v oblasti sociálních služeb a dále upozorňuje na vhodnost zvýšeného zajištění bezpečnosti zdravotně sociálních pracovníků. Bakalářskou práci bude možné využít jako zdroj informací o způsobu poskytování sociálního poradenství ve zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji. Dále bude sloužit jako zpětná vazba pro jednotlivá zdravotnická zařízení, ve kterých byl výzkum realizován.
|
|
|
Úloha zdravotně sociálního pracovníka v poskytování zdravotně sociální péče u hospitalizovaných v nemocnici
PAZDEROVÁ, Jitka
Bakalářská práce s názvem Úloha zdravotně sociálního pracovníka v poskytování zdravotně sociální péče u hospitalizovaných v nemocnici má za cíl objasnit úlohu zdravotně sociálního pracovníka v poskytování zdravotně sociální péče u hospitalizovaných na vybraných odděleních nemocnice. Cíle bylo dosaženo díky teoretickému průzkumu daného tématu a byla mu věnována první kapitola této bakalářské práce. Následně byla tvrzení potvrzena či vyvrácena v rámci praktické části, která je výsledkem polostrukturovaných rozhovorů s osmi vybranými komunikačními partnery - zdravotně sociálními pracovníky různých oddělení nemocnice. Pro zjištění výsledků výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, za využití polostrukturovaného rozhovoru se zdravotně sociálními pracovníky, kteří svou činnost vykonávají v nemocnici. Polostrukturované rozhovory byly doslovně přepsány a následně pomocí otevřeného kódování zakódovány. Poté byly kódy zpracovány pomocí metody vytváření trsů a v další fázi byly nalezeny vztahy a vazby mezi kódy v jednotlivých trsech.
|
|
| |
|
|
Sociální Rehabilitace u osob s duševní poruchou v psychiatrické nemocnici
VESELÁ, Martina
Abstrakt Téma bakalářské práce je zaměřeno na sociální rehabilitaci v psychiatrické nemocnici u osob s duševní poruchou. Hlavním cílem práce je zjistit jakým způsobem jar poskytována sociální rehabilitace u osob s duševní poruchou. Dílčím cílem je zmapovat limity a možnosti poskytování sociální rehabilitace v kontextu komplexní péče v psychiatrické nemocnici. Výzkum je realizován v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Realizace výzkumu začala v červnu 2016 a byl ukončen v červnu 2017. Teoretickou část jsem zaměřila na popis teoretických informací o vývoji, průběhu metodách a formách poskytování Sociální rehabilitace. V praktické jsem se zabývala průběhem sociální rehabilitace v praxi. Do výzkumu jsem vybrala 5 žen a 5 mužů ve věku od 30 60 let s různým psychotickým onemocněním. Pacienty jsem vybírala účelovým kvótním výběrem. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkum. Při výzkumu jsem využila přístupu případové studie, který využívá anamnestického rozhovoru, pozorování, dotazování, individuální rozhovoru, obsahovou analýzu. Výsledky svého výzkumu jsem zpracovala v 10 kazuistikách, ve kterých jsem sestavila anamnézy, individuální plány, tabulky sociálních dovedností. Po té bylo u pacientů provedeno závěrečné zhodnocení individuálního plánu, sociálních dovedností a kognitivní test. Dále jsem při realizaci výzkumu vytvořila diagramy, které znázorňují průběh Sociální rehabilitace a postup práce s pacientem. Poté jsem sestavila návrh Sociální rehabilitace po propuštění pacienta. Ke zjištění dílčího cíle jsem vytvořila SWOT analýzu Sociální rehabilitace. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální rehabilitace v PNB probíhá komplexním způsobem na základě spolupráce všech zdravotnických odborníků a pacienti jsou začleněni do mnoha terapeutických aktivit, které jsou vzájemně provázané. Dále z výzkumu vyplývá, že možnostmi Sociální rehabilitace je velká nabídka komplexních terapeutických aktivit, jednotnost, soudružnost zdravotnických pracovníků ve vztahu k pacientovi, snaha PNB zkvalitnit psychiatrickou péči. Limity sociální rehabilitace jsou dány: nespolupracujícím pacientem, nevyrovnanými zdravotnickými pracovníky, nesourodostí informací které jsou pacientovi předávány, málo finančních prostředků na aktivity sociální rehabilitace v psychiatrii. Výsledky výzkumu lze využít, k dalšímu zkvalitňování a rozšiřování aktivit sociální rehabilitace v psychiatrické nemocnici.
|
|
|
Biologické a sociální potřeby onkologicky léčeného dítěte
ŘÁDKOVÁ, Klára
Teoretická část práce, je věnována problematice nádorového onemocnění v dětském období. První kapitola pojednává o možných příčinách, které podněcují vznik onkologických onemocnění u dětí. Dalším tématem jsou druhy a dělení dětských nádorů. Následující kapitola je zaměřena na vývojovou psychologii dítěte od narození po období adolescence. Jelikož je práce zaměřena na životní potřeby dětí, popisuje nadcházející kapitola biologické, psychické a sociální potřeby. Kapitola zabývající se socializací dítěte je směřována na znovuzačlenění dítěte do společnosti - resocializaci a na důležitost navazování mezilidských vztahů dítěte po onkologické léčbě. Práce sociální koordinátorky na oddělení dětské onkologie je rozdělena na náplň práce sociálního pracovníka, tedy komunikaci s dítětem a jeho rodinou a na dávky pro osoby se zdravotním postižením. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit možné změny v uspokojování životních potřeb dětí během onkologické léčby. S ohledem na cíl a zaměření práce je pro sběr dat zvolen kvalitativní výzkum, který umožňuje hlubší průzkum dané problematiky. Jako metoda výzkumu je zvoleno dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Předem připravené schéma otázek je složeno z okruhů zaměřených na oblast biologických, psychických a sociálních potřeb onkologicky léčených dětí na Klinice dětské onkologie v Brně. Pro zanalyzování zjištěných dat je použita metoda opakovaných vzorců, neboli gestaltů. Výzkumný soubor tvoří šest dětských pacientů záměrně vybraných na Klinice dětské onkologie v Brně. Pro doplnění odpovědí dětí, jsou do výzkumu zařazení také rodiče, kteří zodpovídají okruh otázek zaměřených na ně samotné. Z výsledků praktické části bakalářské práce plyne, že vlivem onkologické léčby dochází k větším či menším změnám v uspokojování životních potřeb dětí. Vedlejší účinky onkologické léčby, které u dětí způsobují nechutenství, nevolnost či únavu se promítají do osobní oblasti, kde znesnadňují běžné denní fungování. Prožívání a vnímání u onkologicky léčených dětí prochází těžkou zkouškou a mnohými změnami, ze kterých je však nutné vytyčit především pozitiva, která děti udávaly. V rodinné oblasti se onkologická léčba dítěte jednoznačně promítá na vztazích. U pěti dětí došlo již během léčby k upevnění vztahu mezi nimi a jejich rodiči. V sourozeneckých vztazích došlo k posílení vztahů u tří ze šesti dětí, avšak u dvou dětí došlo k odcizení s jejich sourozenci. Ve vztazích se spolužáky nedošlo u děti k žádným negativním reakcím, spíše k podpoře od jejich třídního kolektivu. V oblasti kamarádských vztahů nedošlo ze strany přátel onkologicky léčených dětí k přetržení kontaktů, ale k podpoře a udržování komunikace prostřednictvím internetu, dopisů, či návštěv. Z výsledků je patrné, že informovanost o sociálních dávkách a možnostech pomoci je velmi uspokojující. Sociální koordinátorka poskytuje na oddělení dětské onkologie kvalitní poradenství a podporu dětem a jejich rodičům. Práce potvrdila, že problematika onkologické léčby s sebou nese mnoho změn v oblasti životních potřeb dítěte. Tato práce by mohla sloužit pro rodiče dětí které onemocní onkologickým onemocněním, jejich blízkou rodinu a ostatní kdo mají ve svém okolí dítě, které bojuje s onkologickým onemocněním, jako zdroj cenných informací.
|
|
|
Green care v ČR (současný stav a perspektivy rozvoje)
BROMOVÁ, Jana
Bakalářská práce podává přehled o farmách na ochranu zdraví ? ?green care?. V České republice farmy ?green care? nejsou příliš rozšířeny, ale v některých oblastech, například v rámci sociálních služeb můžeme tyto farmy nalézt. ?Green care? se rozumí využívání farem, provádění zemědělských prací, péče o zvířata, rostliny ? to vše pro podporu lidského zdraví a zlepšení kvality života. ?Green care? využívá poznatky multifunkčního zemědělství, které nabízí služby nad rámec samotné produkce. V přehledu jsou diskutovány různé formy ?green care? u nás i v zahraničí, organizace ?green care? v České republice a hlavní formy terapie. Vlastní výzkum probíhal dotazníkovou formou na dvou organizacích s prvky ?green care? (STROOM Dub a Chráněná dílna). Byl proveden rozhovor s ředitelkou, sociálními pracovnicemi a klienty. Přestože jsou výsledky statisticky těžko vyhodnotitelné, ukazují, že ?green care? by mohlo mít velký význam při péči o handicapované osoby, seniory, děti a problematickou mládež.
|
host ::
RSS.